K pani Viere chodím rada na Rodinné konštalácie, pretože je to cesta nášho veľkého dobrodružstva do nás samých. Nakoniec sa ukáže výsledok s ktorým človek nikdy nepočíta, ani vo sne. Vidíme spojenie duše človeka s niečím neviditeľným a výsledok práce ukáže, čo máme prijať, hoci je to pre nás v ten moment niekedy nepochopiteľné. V prípade druhých postavení sa len divíme, či može niečo také existovať. Sme všetci individuálne bytosti, jak vo svojom živote, tak v živote svojich blízkých. Táto naša pozemská cesta je cestou učenia sa. Máme sa naučiť vo svojom živote láske z najroznejších pohľadov, toto patrí k našim prvoradým predpokladom. S úctou k pani konstalatérke Katka

Věru znám velmi dlouho. Poznaly jsme se na kurzech Andreje Dragomireckého ještě v minulém století. V rámci výcviku jsem měla možnost mnohokrát Věru pozorovat při práci a také sama na sobě tehdy i později vyzkoušet její láskyplnou terapeutickou péči. Mohu tedy kvalifikovaně její práci posoudit. Věra vyniká vysokou mírou empatie, je pečlivá a citlivá. Poctivě pracuje i žije. Její schopnost nacítění jí pomáhá též při vedení rodinných konstelací, které dělá skutečně skvěle. Měla jsem možnost účastnit se mnoha konstelací pod vedením různých terapeutů. Mohu říci, že ty Věřiny byly skutečně nejlepší. Volba Věry jako terapeuta je tedy opravdu skvělá.

Je třeba říci, že jako klient jsem spíše tvrdý oříšek. Sám metodu HAP (regrese) ovládám a během několikaletého výcviku jsem měl možnost pracovat s mnoha auditory (jak na straně klienta, tak na straně terapeuta). U Věry velice oceňuji přímočarost a ryzost techniky, jak ji učil průkopník metody Ing. Andrej Dragomirecký. Setkal jsem se s případy, kdy dochází k různému „vylepšování“ postupů terapie, což nejen že není nutné, ale v mnoha případech je to přímo kontraproduktivní. Uchylují se k tomu často mladší, či příliš ambiciozní terapeuté, kteří už většinou neměli možnost učit se přímo od Andreje Dragomireckého.  Věrka Horáková, ač se zároveň věnuje i konstelacím, techniky nijak nemíchá ani nevylepšuje. Osobně bych uvítal klidně i „drsnější“ přístup ke klientovi, ale právě láskyplnost, lidskost a veliká empatie je Věrčinou další devizou. Už setkání s ní může být samo o sobě pro mnohé pomoc hledající lidi jako pohlazení, kterého je v dnešním světě zoufale málo. Protože každému vyhovuje něco jiného, netvrdím, že právě pro Vás je Věrka jediným správným řešením, avšak shrnu-li to ze své pozice, tak bohužel, dnes již neznám jiného terapeuta, kterého bych s klidným srdcem a myslí doporučil. Děkuji Věrko!

Milá Věro, měl jsem to sezení absolvovat před 2 měsíci. Užít si maminku nebylo možné bez sezení u Tebe a bez prožití hluboké a palčivé bolesti z toho, že tenkrát maminkou nebyla – možná nemohla, možná nechtěla, možná nevěděla jak na to. Sezení mi umožnilo se k ní na smrtelné posteli přiblížit, vzít za ruku, říci maminko. Navíc jsem schopen prožít: Mami miluji tě a navždy zůstaneš v mém srdci. Poprvé té větě rozumím. Bolest způsobovala, že jsem se snažil celou situaci jejího odchodu nevnímat. To prožití bolesti v bezpečném prostoru sezení přineslo obrovské, opravdové uvolnění. U jejího lůžka ta bolest prožít nešla, ale prožít jsem ji potřeboval. Umožňuje mi důstojné loučení na smrtelné posteli. Teď to odcházení bolí, ale jsem „tady a teď“.